Noc s Andersenem u čtvrťáků

„Tématem naší Noci s Andersenem byl ČAS. Četli jsme knížku s názvem Děvčátko Momo a ukradený čas. Ta knížka je o děvčátku Momo, které je sirotek a bydlí v amfiteátru. Hodně lidí ji má rádo, tak má hodně kamarádů. Ale jednoho dne do městečka přijede šedý muž, který všem říká, kolik sekund už v životě promarnili nedůležitými věcmi, jako jsou láska, pomoc a přátelství, a dětem dává hodně drahých hraček, aby jim mohly vzít čas a aby je vlastní fantazijní hry začaly nudit. V městečku se úplně změní atmosféra, všichni najednou jenom pracují a nemají na nic čas. Ale Momo žádné hračky nechce, protože má radši svoje kamarády. Momo objeví, že to šedí muži lidem berou čas.
Jednou přijde za Momo taková zvláštní želva, která vidí půl hodiny do budoucnosti a komunikuje tak, že se jí na krunýři objeví věta, kterou chce říct. A ta želva jménem Kasiopeja ji dovede k Mistru Hórovi, který má na starost čas a květy Času. A Mistr Hóra potřebuje pomoct s šedými muži, kteří se snaží získat všechen čas pro sebe. Z toho času, který lidem uloupí, si udělají doutníky, a tak ho postupně spálí. Pokud však svůj doutník dokouří a nemají nový, rozplynou se. Momo na sebe vezme úkol zachránit svět před šedými muži. Co myslíte, podaří se jí to?
My čtvrťáci jsme se Momo snažili pomoct. Hledali jsme šedé muže po zahradě a měli jsme za úkol jim vzít doutník a zapamatovat si kód každého muže. Oni jsou totiž bezejmenní. Heslo jsme zapsali na seznam rozplynutých šedých mužů. Nebo jsme třeba zachraňovali květy Času zamrzlé v ledu. Chodili jsme po trojicích, měli jsme se proplížit okolo šedého muže, který květy hlídal, a jeden květ vzít. Na důkaz naší přítomnosti na tomto nebezpečném území, jsme odkládali lístek z posledního květu Času. A také jsme hodně četli, poslouchali vyprávění, dívali se na kousek filmu a vymýšleli hru podobnou té, kterou vymyslela Momo. Noc s Andersenem se nám povedla. Sofie D. a kk